Typickým krajinným prvkem hřebenů Žďárských vrchů jsou skalní rulové útvary vzniklé zvětráváním. Ty jsou i s okolními balvanitými sutěmi chráněny jako přírodní památky. Proto je Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy odedávna vyhledávána jako krajina pro odpočinek a sportovní vyžití. Sportem provozovaným v nejcennějších územích CHKO je horolezectví. K nejvíce využívaným terénům patří Drátník a Čtyři palice, bez omezení je možno lézt na Vávrově skalce, Rozštípené skále a na některých útvarech Devíti skal, Malínské skály a Milovských Perniček.
Archive for the Category » skály «
Nejvyšší bod Žďárských vrchů, druhý nejvyšší Českomoravské vrchoviny. Vrchol je tvořen zajímavým členitým skalním útvarem – 3 dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžky.
K Devíti skalám vede několik turisticky značených tras. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
Horolezeckou činnost je možno provozovat na severní stěně hlavního hřebene a jižních stěnách skalních útvarů Trůn, Záludné a Žďárské věže.
Vzdušná vzdálenost : 10 km
Výška stěn 5-15
Asi nejznámější skála na Žďársku. Sklaní útvar na okraji lesa asi 1 km severně nad obcí Milovy. Pojmenování Čtyři Palice vděčí za její zvláštní tvar. Soustava rulových skal obklopených balvanitými sutěmi (ideální pro Bouldering), která se táhne od východu k západu. Avšak dominantu, která dala místu název, tvoří čtyři skalní věže, jakoby k sobě slepené v jediný blok. Na skalách je kromě vyznačených turistických přístupů povolena i horolezecká činnost na Čtyřpaličaté skále a na západní stěně Tvrze. Patří mezi nejnavštěvovanější horolezecký terén Žďárských vrchů.
Vzdušná vzdálenost : 15,1 km
Výška stěn 25m.
Na vrcholu se nachází rulová skála, která je přírodní památkou, vrchol je zalesněný, bez rozhledu. Skalní útvar s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn, horolezecky není využíván.
Vzdušná vzdálenost : 10,2 km
Výška stěn 20m.
Drátník tvoří několik věží v jižní části se stěnami 30-35m vysokými. Severní část tvoří menší věže se stěnami 6-12 m vysokými. Na všech věžích jsou lezecké cesty převážně ve strmých až svislých západních stěnách. Východní stěny jsou (s výjimkou Orla) povlovnější. Pro nebezpečí zříceni se turistické výstupy na vrchol Drátníku nedoporučují. Hřebenovitý útvar asi 200 m dlouhý, běžící ve směru J- S, je na vrcholu zalesněného kopce mezi obcemi Blatiny a Samotin. Leží v centru CHKO Žďárské vrchy a pro svou polohu ( blízkost rekreačních lokalit) je nejnavštěvovanějším terčem Žďárských vrchů.
Vzdušná vzdálenost : 12,4 km
Výška stěn 25-35 m.
Tvoří ji dva skalní bloky, jako by od sebe rozštípené, poblíž osady Hamry u Žďáru nad Sázavou, u řeky Sázavy. Je to chráněný přírodní výtvor, horolezecká činnost není omezena. Rozštípená skála je tvořena ortorulou s křemenými žilami. Místy připomíná pískovec. Výška stěn 10-20m .
Vzdušná vzdálenost : 6 km
Výška stěn 20m
Tisůvka je vrcholový skalní útvar tvořený migmatitizovanými rulami. Skalní hradba s délkou 60m a výškou až 18m. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn a je zde zřízena zastávka naučné stezky ochrany přírody Žákova hora. Horolezeckou činnost je možno provozovat na vyznačených úsecích a době.
Vzdušná vzdálenost : 5,8 km
Výška stěn 18 m.
Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací. Na balvanitých sutích se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Na vrcholu rulového skaliska jsou skalní mísy vytvořené zvětráváním, široké až 1 m. Horolezeckou činnost je možno provozovat pouze na vyznačených úsecích Poradní skály. Na skalních útvarech Mohyla a Cestář je zakázána.
Vzdušná vzdálenost : 15 km
Výška stěn 12 m
Vzdušná vzdálenost : 11,5 km
Výška stěn 23 m.