Dobře dochovaný původně gotický, středověký manský hrad, částečně přestavěný na raně barokní zámek s pozdějšími romantickými úpravami. Nazván po rozsáhlém skalisku na němž byl vystavěn. Na hradě jsou expozice jednostopých motorových vozidel a muzeum Mezinárodní motocyklové federace.

Ledečský hrad stojí na skalním ostrohu, pod nímž protéká řeka Sázava. Svým raně gotickým jádrem (východní palác, zbytky parkánu) náleží k nejstarším šlechtickým sídlům, stavěným v polovině 13. století. Hrad byl postupně přistavován goticky, renesančně a barokně až do dnešní podoby.

Gotický strážný hrad postavený v 1. polovině 14. století, z té doby dochovaná sedmiboká věž veřejnosti přístupná. Ve 2. polovině 16. století hrad přestavěn na lovecký zámeček s oborou. V roce 1915 z části vyhořel, v 50 letech byl rekonstruován pro účely muzejních expozic. Byl postaven na skalnatém vršku uprostřed lesního komplexu Jihlavských vrchů.
V  červnu 1915 po úderu blesku hrad z větší části vyhořel a postupně se stával zříceninou. Rozsáhlé rekonstrukční a adaptační práce probíhaly na hradě postupně v letech 1956 – 1982.

Zřícenina  hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od známého hradu Pernštejna. Jádro hradu vzniklo pravděpodobně v období kolem roku 1300. Skalnatý hřbet nabízel dobré podmínky pro obranu. Husitské války mu  přinesly zkázu. Páni z Pernštejna však Zubštejn obnovili a někteří členové rodu v něm sídlili ještě minimálně v první polovině 16. století.

Velká zřícenina hradu nad říčkou Brtnicí . Postaven ve 2. pol. 13. stol., po úplné přestavbě v pol. 14. stol. zůstala z původního hradu zachována jen štíhlá hranolová věž, u nás poměrně vzácná. Na přelomu 14. a 15. stol. se stal Rokštejn sídlem loupežné družiny,

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. Střežil cestu vedoucí údolím řeky Sázavy od Žďáru nad Sázavou k Německému Brodu. Ze tří stran byl chráněn rybníkem, který napájel uměle vytvořený příkop. Hrad dobyt a poškozen za husitských válek  i poté ale zůstal obyvatelný.  Od r. 1538 se již uvádí jako pustý. Zachovány zbytky zdí, kterým dominují vysoká torza paláce a věže.

Zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu nad údolím říčky Bystřice u Bystřice nad Pernštejnem. Založen byl ve 13. stol., patřil ke trojici hradů vystavěných v centru území rodu zubří hlavy – pozdějších Pernštejnů. Přesná doba zániku není známa. Od roku 1403 připomínán již jako pustý. Z hradu byly zachovány zbytky příkopu, věže, hradeb a základového zdiva paláce.

Zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad Dalešickou přehradou. Původně gotický hrad na ostrohu , postavený v 1. pol. 14. stol. a nazývaný též Plešický hrad. Masivní okrouhlá věž v čele kryla nevelké nádvoří a palác před ostřelováním ze značně převýšené planiny nad hradem.  Od r. 1447 se uvádí jako pustý. Okolí hradu je dnes zatopeno.

Věž na kopci Rosička u Sázavy na Žďársku, která slouží turistům jako rozhledna, je vlastně moderní telekomunikační stožár. Pro věž byly použity plány, podle kterých byla postavena rozhledna na Babylonu u Kozárova.

Rosičská rozhledna ale není první vyhlídkovou stavbou na daném místě. Na kopci v nadmořské výšce 645 metrů kdysi stával letecký maják, který byl ovšem kvůli silné korozi za druhé světové války zlikvidován. Dočasně pak turistům sloužila také dřevěná triangulační věž s vyhlídkovou plošinou.

V lokalitě na Pasekách nad Prosečí vyrostla od r.2004 nová dřevěnoocelová rozhledna, která je na rozdíl od Toulovcovy rozhledny u Budislavi o deset metrů vyšší a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšši vyhlídkové plošině. Rozhledna má jednu hlavní vyhlídkovou plošinu a čtyři mezipatra. Z rozhledny je překrásný rozhled do kraje a tato nová stavba bude jistě dominantou Pasek a cílem turistů. Rozhlednu provozuje Sdružení obcí Toulovcovy Maštale.