Zřícenina  hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od známého hradu Pernštejna. Jádro hradu vzniklo pravděpodobně v období kolem roku 1300. Skalnatý hřbet nabízel dobré podmínky pro obranu. Husitské války mu  přinesly zkázu. Páni z Pernštejna však Zubštejn obnovili a někteří členové rodu v něm sídlili ještě minimálně v první polovině 16. století.

Velká zřícenina hradu nad říčkou Brtnicí . Postaven ve 2. pol. 13. stol., po úplné přestavbě v pol. 14. stol. zůstala z původního hradu zachována jen štíhlá hranolová věž, u nás poměrně vzácná. Na přelomu 14. a 15. stol. se stal Rokštejn sídlem loupežné družiny,

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. Střežil cestu vedoucí údolím řeky Sázavy od Žďáru nad Sázavou k Německému Brodu. Ze tří stran byl chráněn rybníkem, který napájel uměle vytvořený příkop. Hrad dobyt a poškozen za husitských válek  i poté ale zůstal obyvatelný.  Od r. 1538 se již uvádí jako pustý. Zachovány zbytky zdí, kterým dominují vysoká torza paláce a věže.

Zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu nad údolím říčky Bystřice u Bystřice nad Pernštejnem. Založen byl ve 13. stol., patřil ke trojici hradů vystavěných v centru území rodu zubří hlavy – pozdějších Pernštejnů. Přesná doba zániku není známa. Od roku 1403 připomínán již jako pustý. Z hradu byly zachovány zbytky příkopu, věže, hradeb a základového zdiva paláce.

Zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad Dalešickou přehradou. Původně gotický hrad na ostrohu , postavený v 1. pol. 14. stol. a nazývaný též Plešický hrad. Masivní okrouhlá věž v čele kryla nevelké nádvoří a palác před ostřelováním ze značně převýšené planiny nad hradem.  Od r. 1447 se uvádí jako pustý. Okolí hradu je dnes zatopeno.

Věž na kopci Rosička u Sázavy na Žďársku, která slouží turistům jako rozhledna, je vlastně moderní telekomunikační stožár. Pro věž byly použity plány, podle kterých byla postavena rozhledna na Babylonu u Kozárova.

Rosičská rozhledna ale není první vyhlídkovou stavbou na daném místě. Na kopci v nadmořské výšce 645 metrů kdysi stával letecký maják, který byl ovšem kvůli silné korozi za druhé světové války zlikvidován. Dočasně pak turistům sloužila také dřevěná triangulační věž s vyhlídkovou plošinou.

V lokalitě na Pasekách nad Prosečí vyrostla od r.2004 nová dřevěnoocelová rozhledna, která je na rozdíl od Toulovcovy rozhledny u Budislavi o deset metrů vyšší a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšši vyhlídkové plošině. Rozhledna má jednu hlavní vyhlídkovou plošinu a čtyři mezipatra. Z rozhledny je překrásný rozhled do kraje a tato nová stavba bude jistě dominantou Pasek a cílem turistů. Rozhlednu provozuje Sdružení obcí Toulovcovy Maštale.

Snadno zapamatovatelný tvar má zděná rozhledna na hřbetu kopce Přední skála v Karasíně na Bystřicku: čtyřhranná pecka s ochozem, která se vytahuje k nebi na štíhlé noze. Na holém pahorku je zdaleka dobře viditelná, a tak může turistům posloužit zároveň jako záchytný bod při toulkách krajem pod hradem Pernštejnem. Rozhledna je součástí zimního sportovního areálu.

Od r. 2005 slouží veřejnosti nová rozhledna „Borůvka“, která stojí u obce Hluboká. Borůvka je v pořadí již třetí rozhlednou, kterou realizovalo Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Svojí ojedinělou a netradiční konstrukcí patří bezesporu k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám tohoto druhu nejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale, ale i v širokém okolí. Název rozhledny je odvozen od místa pod rozhlednou, kterému se říká Borek nebo Na Borůvčí. Rozhledna je vysoká 18,5 m, vyhlídková plošina je ve výšce 15 m a je opět postavena v kombinaci materiálů dřevo a kov.

Novou rozhlednu zbudovanou v roce 2005 je možné nalézt v oblasti Železných hor u obce České Lhotice situované 3km západně od městečka Nasavrky (okr. Chrudim). Jedná se o dřevěnou stavbu vybudovanou v nadmořské výšce 520 metrů těsně při turistické a cyklistické cestě, která je součástí naučné Keltské stezky, vedoucí okruhem z Nasavrk přes osadu Hradiště, místa bývalého keltského oppida, jediného ve východních Čechách, dále přes České Lhotice a údolí potoka Debrný, zpět do Nasavrk.

Nabízí rozhled na Železné hory, Orlické hory, Krkonoše, Jeseníky, Kralický Sněžník.

Kóta:                                                                       520 m n.m.
okres:                                                                      Chrudim
Typ stavby:                                                             dřevěná rozhledna
Výška rozhledny:                                                  14.5 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce:              11.0 m
Počet schodů:                                                       32