vlasové síťky

Vlasové síťky značky EKV Saarense.

Organizace výroby vlasových sítěk patřila k prvním samostatným aktivitách Vavřína Krčila spolu s provozem obchodu s textilním a galanterním zbožím v Zámku Žďáře.

Po návratu do Zámku Žďáru 1919 získal od okresního úřadu v Novém Městě na Moravě živnostenský list č.18694 na prodej galanterního zboží a vlasových sítěk v Zámku Žďáře. Jako organizátor výroby vlasových sítěk začal pracovat v roce 1919. Od roku 1921 byl obchodním zástupcem firmy Jaro R.Rousek, továrna na kovové zboží v Zámku Žďáře ( dnešní TOKOZ), kde zavedl výrobu síťovin pro rybáře. Dobře mu posloužila znalost síťkování, jemuž se naučil v mládí od matky. V té době umělo na Žďársku síťkovat mnoho žen. Jejich mužové po návratu z války nemohli najít práci. Obraceli se na Vavřína Krčila, aby pro ně zajistil odbyt vlasových sítěk do Německa, jež bylo hlavním odběratelem tohoto zboží. Okresním úřadem v Novém městě na Moravě mu byl vydán 30.8.1921 cestovní pas do Rakouska, Jugoslávie, Rumunska, Maďarska, Rakouska a Francie. Výkup a vývoz vlasových sítěk do Německa, Rakouska a Francie zahájil v roce 1922 po první cestě do Německa. Objednávky se mu podařilo získat v Drážďanech, na veletrhu v Lipsku, v Karlsruhe a v Mnichově. Zboží prodával jako českou podomáckou ruční práci pod ochrannou značkou SAARENSE (EKV). Pro nedostatek finančních prostředků a nemožnost získat bankovní úvěr dovážel zboží do Německa k prodeji za hotové. Jezdil tam každý měsíc po dobu čtyř roků. Tyto zahraniční cesty byly pro něj velmi důležité. Seznámil se osobně s odběrateli, poznal přání zákazníků a mohl tyto poznatky sdělit spolupracovníkům. V roce 1923 uspořádat v Zámku Žďáře výstavu vlasových sítěk. Pro síťkařky byla seminářem, na kterém se seznámily s požadavky zahraničních zákazníků.

            Za zhotovení tuctu vlasových sítěk obdržela tehdy domácká pracovnice Kč 25,-. Tato mzda byla vyšší než jinde a svědčí o sociálním cítění Vavřína Krčila, který v mládí poznal, co je hlad a bída.

            Rok 1921 byl důležitým mezníkem v jeho životě. Sňatek s Marií Leopoldovou ze Stržanova dne 10.5.1921 na Magistrátu hlavního města Prahy mu pro celý život postavil po bok nejvěrnější spolupracovnici. V roce 1932 se přestěhoval do Stržanova č. 8, do rodného domu své manželky. Vybudoval tam ústřední sklad a ze Stržanova řídil výrobu síťkovaného zboží. Současně převzal po rodičích manželky zemědělské hospodářství o výměře cca 16 ha, kde od r.1925 do r.1948 souběžně hospodařil jako rolník.

 

vkvititkaceska1

 

            V roce 1923 móda krátkých vlasů a v letech 1924-1925 japonská výroba levných vlasových sítěk ovládla světový trh. Skončila éra této výroby na Horácku. Vavřín Krčil tehdy začal organizovat na Žďársku výrobu nákupních tašek „síťovek“ jako náhradu za vlasové síťky.

 

 

 

 

vlassitkabalicek3

Velkoobchodní balení pro tucet „psaníček“ s vlasovou síťkou značky EKV Saarense

vlassitkasvazek

Vlasová síťka před vložením do „psaníčka“.

vlassitobalkapredni

Přední strana „psaníčka“, do kterého byla vložena jedna vlasová síťka.

vlassitobalkazadni

 Zadní strana obalu s textem „Elegantní dáma používá vlasové síťky jen této značky EKV Saarense.“
A dále text pokračuje „Vyrobeno rukodělně.“

 

sitkynavlasy